| MĚSTSKÝ ÚŘAD JANOVICE NAD ÚHLAVOU

Vodní tok : Úhlava, Jelenka, Spůlský potok

Vodní díla : vodní nádrž Nýrsko

Správce vodního toku : Povodí Vltavy s.p., Zemědělská vodohospodářská správa

Vypracoval :      Městský úřad Janovice nad Úhlavou

1. Úvod

Povodňový plán města je základním podkladem pro řízení ochrany při povodni v Janovicích nad Úhlavou a spádových obcích Veselí, Spůle, Plešiny, Dubová Lhota, Dolní Lhota, Vacovy, Ondřejovice, Petrovice, Hvízdalka. Povodňový plán byl sestaven na základě ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a dle TNV 72 2931 Povodňové plány.

Povodňový plán je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení

nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňovým plánem se řeší ochrana určitého území, vodního toku, objektu a stavby.

Správci vodního toku : 

Úhlava , Jelenka - Povodí Vltavy s.p.

Spůlský potok – Zemědělská vodohospodářská správa                           

Příslušné související povodňové komise :

     Povodňová komise uceleného povodí Berounky

     Povodňová komise obce s rozšířenou působností

Výškový systém veškerých výškopisných údajů : Balt po vyrovnání

Přírodní, hydrologické a klimatické poměry

Územní obvod města se nachází v údolní nivě řeky Úhlavy a řeky Jelenky, které mohou v případě nepříznivých povětrnostních podmínek způsobit záplavy. Spůlský potok přivádí území města z území Dlažovska a Běhařovska.

Povodňovou situaci ovlivňuje i odtok z vodního díla Nýrsko.

Charakteristika  povodní

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné  zvýšení  hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod,  při kterém voda již zaplavuje  území mimo koryto vodního  toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy  voda může  způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně  přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný,  případně dochází k zaplavení  území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozená povodeň

Přirozená povodeň může být způsobena  přírodními  jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů .

Dešťové povodně - vznikají jako následek buď regionálních dlouhotrvajících dešťů nebo krátkodobých bouřkových lijáků. Povodně I. typu bývají způsobeny většinou pomalým přechodem rozsáhlých tlakových níží, povodně II. typu zasahují většinou jen malá území, často však s katastrofálními důsledky.  

Zimní povodně - jejichž příčinou je tání sněhové pokrývky, bývají nebezpečné především při náhlém a silném oteplení, které je doprovázeno dešťovými srážkami a rychlým prouděním vzduchu.

Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy

Zvláštní povodní je povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při

-        narušení tělesa vzdouvacího vodního díla

-        poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodních děl

-        nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla

1. Organizace povodňové služby

Ochrana před povodněmi je řízena povodňovými orgány.

Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím těsně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních. 

Mimo povodeň jsou povodňovými orgány :

- orgány města

- orgány obce s rozšířenou působností

- orgány krajů v přenesené působnosti

- Ministerstvo životního prostředí ČR (dále jen ministerstvo); zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra

V době povodně jsou povodňovými orgány :

- povodňová komise města

- povodňová komise obce s rozšířenou působností

- povodňová komise uceleného povodí (Berounky )

- ústřední povodňová komise ČR

Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a do objektů.

Povodňový orgán nižšího stupně může požádat o převzetí řízení ochrany před povodněmi orgán vyššího stupně v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.

Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňové ochrany, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s povodňovým orgánem vyššího stupně nebo podle jeho pokynů.

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů), přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

Povodňovou komisi města zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je starosta. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popř. pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňová komise města je podřízena povodňové komisi obce s rozšířenou působností v případě, kdy povodňová komise obce s rozšířenou působností převezme řízení na ochranu před povodněmi.

Povodňovou komisi obce s rozšířenou působností zřizuje  starosta obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených  do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických  osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, případně pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je  podřízen povodňovému orgánu uceleného povodí. 

Povodňová komise uceleného povodí - Ministerstvo životního prostředí České republiky  po dohodě s Ministerstvem vnitra České republiky vymezí ucelená povodí. Předsedou povodňové komise uceleného povodí je hejtman kraje, v jehož působnosti ucelené povodí nebo jeho převážná část leží. Místopředsedu a členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců správy povodí, zaměstnanců krajských úřadů v uceleném povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popř. pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán uceleného povodí je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.  Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise obce s rozšířenou působností vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut.

Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky. Ústřední  povodňová  komise  řídí,  kontroluje  a  koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.

Ostatní orgány státní správy, právnické a fyzické osoby jsou povinny povodňovým orgánům na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi pomáhat.

2. Opatření k ochraně před povodněmi

Opatřeními na ochranu před povodněmi se ve smyslu předpisů rozumějí preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň a opatření prováděná v době povodně. Do těchto opatření není zahrnuta investiční výstavba, údržba  a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících ochraně před povodněmi, hospodaření v povodí a činnosti vyvolané povodněmi.

Opatření na ochranu před povodněmi se dělí na :

a) preventivní 

- povodňové plány,

- povodňové prohlídky,

- příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

- organizační a technická příprava povodňové ochrany

- vytváření hmotných povodňových rezerv,

- stanovování záplavových území,

- vyklízení záplavových území,

- příprava účastníků povodňové ochrany.

b) při nebezpečí povodně a v době povodně

- činnost předpovědní povodňové služby,

- činnost hlásné povodňové služby,

- varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy,

- zřízení a činnost hlídkové služby,

- řízené ovlivňování odtokových poměrů,

- povodňové záchranné práce,

- povodňové zabezpečovací práce,

- zabezpečování náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní,

- evidenční a dokumentační práce

c) po povodni 

- obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území

- zjišťování a oceňování povodňových škod,

- odstraňování povodňových škod,

- zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich   nápravy,

- dokumentační práce a vyhodnocení  povodňové situace

          3. Činnost povodňových orgánů

Jednotlivé úřady, orgány a organizace v rámci opatření k ochraně před povodněmi plní následující úkoly.

Městský úřad Janovice nad Úhlavou

Městskému úřadu v Janovicích nad Úhlavou přísluší řízení ochrany před povodněmi a dozor nad jejím prováděním na území správního obvodu v době mimo povodně, kdy metodicky řídí a kontroluje systém preventivních opatření na ochranu před povodněmi, tj.

- zpracovává povodňový plán města

- organizuje provádění povodňových prohlídek,

- prověřuje připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

- organizuje a řídí hlásnou povodňovou službu na území obce s rozšířenou působností , informuje o nebezpečí   

- a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a

   Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,

- soustřeďuje zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzuje účelnost provedených opatření a             

- zpracovává souhrnnou hodnotící zprávu o povodni.

Povodňová komise  obce s rozšířenou působností Klatovy             

Povodňová  komise   správního obvodu obce  s  rozšířenou  působností   Města  Klatovy přebírá v plném rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době, kdy rozsah povodně přesáhne územní obvod obecního (městského) úřadu. Povodňová komise Města Klatovy je povinna oznámit povodňovým komisím obcí (měst) datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Povodňové orgány nižšího stupně zůstávají činné, provádějí vlastní opatření v koordinaci nebo podle pokynů povodňového orgánu vyššího stupně.

Úkoly  Povodňové komise  Města   Klatovy vycházejí  z platné právní úpravy ochrany před povodněmi. Povodňová komise Města Klatovy řídí, koordinuje  a kontroluje ochranu před povodněmi na území správního obvodu  a za tímto účelem vykonává zejména tyto činnosti :

- organizuje a řídí hlásnou povodňovou službu na území Městského úřadu Klatovy, obce s rozšířenou působností, informuje o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních městských úřadů, obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,

- organizuje, řídí, koordinuje a ukládá opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinuje opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžaduje od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

- vyhlašuje  a odvolává stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti (jedná se o 2. a 3. stupeň),

- využívá pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,

- v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise uceleného povodí, nařizuje po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci  městského úřad, obce s rozšířenou působností ,

- v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil České republiky nad rámec sil a prostředků vymezených v povodňových plánech,

- spolupracuje v době povodně s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizuje náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

- vede záznamy v povodňové knize.

Obce a města

- potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, s povodňovým plánem obce

- zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,

- provádějí povodňové prohlídky,

- zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

- prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

- organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

- informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

- zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na  provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních  funkcí v území,

- provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností

Povodňové komise obcí a měst

- organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

- informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce  s rozšířenou působností

- vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

- organizují, řídí a koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

- zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

- zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

- vedou záznamy v povodňové knize.

Krajské úřady                              

- na území správního obvodu   se jedná o Krajský úřad Plzeňského kraje; v období mimo povodeň vykonávají zejména tuto činnost :

- potvrzují soulad věcné a grafické  části jim předložených povodňových plánů okresů s povodňovým plánem uceleného povodí,

- zpracovávají povodňový plán uceleného povodí a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

- prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

- ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

- organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů okresů a účastníků ochrany před povodněmi,

- účastní se hlásné povodňové služby na území uceleného povodí, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností,Český hydrometeorologický ústav ČHMÚ) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP),

- zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření.

Povodňové komise ucelených povodí

Vliv povodní zasahujících větší území se projevuje v celé délce toku. Opatření provedená v horní části povodí ovlivňují odtokové podmínky a průběh povodně v dolní části toku a jeho  recipientu. Je proto nutná koordinace povodňových aktivit ovlivňujících odtokové podmínky v rámci větších hydrologických celků, které obvykle přesahují územní působnost povodňových komisí obcí s rozšířenou působností. Tuto koordinační činnost v rámci ucelených povodí vykonávají Povodňové komise ucelených povodí Berounky a Horní Vltavy.

Povodňové komise ucelených povodí v rámci zabezpečení úkolů v době povodně :  

- účastní se hlásné povodňové služby na území uceleného povodí, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,

- organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

- vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

- řídí ovlivňování odtokových poměrů v ucelených povodích manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují po projednání s příslušnými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností  (při nebezpečí prodlení pouze oznamují) mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem v rámci uceleného povodí,

- posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim a koordinují jejich provádění,

- vedou záznamy v povodňové knize,

- využívají pro řízení záchranných prací, pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR)

- povodňová komise je povinna oznámit dotčeným povodňovým komisím den a hodinu převzetí a ukončení řízení ochrany před povodněmi v rozsahu ucelených povodí.

- řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní v době, kdy povodně ohrožují rozsáhlá území a pokud Povodňové komise ucelených povodí nestačí silami a prostředky činit potřebná opatření ke zvládnutí povodně ve svých územních obvodech, provádí Ústřední povodňová komise ČR.

Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán

- metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předklá-dání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby

- zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,

- potvrzuje soulad povodňových plánů ucelených povodí s povodňovým plánem České republiky,

- účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

- zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),

- účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

Ústřední povodňová komise

Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby  ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

- informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

- nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány ucelených povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec uceleného povodí,

- koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí ucelených povodí a povodňových komisí obcí s rozšířenou působností,

- vede záznamy v povodňové knize.

4. Převzetí řízení ochrany před povodněmi 

Převezme-li povodňový orgán vyššího stupně řízení povodňové ochrany, je povinen oznámit příslušným povodňovým orgánům nižšího stupně datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Povodňové orgány nižšího stupně zůstávají dále činné, provádějí vlastní opatření v koordinaci nebo podle pokynů povodňového orgánu vyššího stupně.

5. Činnost ostatních orgánů a organizací

Správci povodí

- zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům,

- spolupracují na povodňových plánech ucelených povodí,

- spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a ucelených  povodí při provádění povodňových prohlídek,

- dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popř. jiných opatření k ochraně před povodněmi,

- účastní se hlásné povodňové služby,  zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s ČHMÚ při provádění předpovědní povodňové služby,

- spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně,

- navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,

- poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím ucelených povodí,

- zabezpečují dokumentování průběhu povodně v uceleném povodí,

- po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s  rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za ucelené povodí a předkládají ji povodňovému orgánu uceleného povodí a MŽP,

- spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností  a ucelených povodí při školení a výcviku pracovníků,

- zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují jej u povodňových orgánů.

Správci vodních toků

- zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,

- provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,

- navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,

- zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,

- v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů,

- sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popř. nahromadění plovoucích předmětů,

- účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště ČHMÚ a HZS ČR,

- poskytují odbornou pomoc obecním a okresním povodňovým komisím,

- navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,

- provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činní další opatření podle povodňových plánů,

- zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,

- po povodni provádějí prohlídky vodního toku, zajišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a ČHMÚ,

- odstraňují povodňové škody na vodních tocích, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil.

Vlastníci vodních děl

Vlastníci  vodních děl,  která mohou  ovlivnit  průběh přirozené povodně, v  rámci zabezpečení opatření k ochraně před povodněmi :

- provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a ucelených povodí povodňové prohlídky

        vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich  připravenost  z  hlediska  ochrany   před  povodněmi a odstraňují z  

        zjištěné závady,

-       zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,

                v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků  a prověřují jejich

                připravenost,

- sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů,

         postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody,

        popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

- účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán okresu, správce

        vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště ČHMÚ a HZS ČR,

-       manipulují  na  vodních  dílech  v mezích schváleného manipulačního řádu tak,  aby se snížilo nebezpečí povodňových   

   škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku  příslušného správce povodí, k mimořádným manipulacím na    

   vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů  si vyžadují souhlas povodňového orgánu okresu nebo  

   povodňové komise uceleného povodí podle možného dosahu vlivu manipulace,

        -       provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,

        -       zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

        -               po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených   

                opatření a poskytují povodňovému orgánu okresu, správci vodního toku a  příslušnému správci povodí podklady pro  

                 zprávu o povodni,

         -               odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně.

Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko bezpečnostního dohledu dále :

- poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a orgánům integrovaného záchranného systému

        údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o  

         provádění

                 technicko-bezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů,

         -              oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a HZS ČR skutečnosti rozhodné pro  

                 vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího  

                 vývoje                                 

         -              při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní    

                 povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, HZS ČR a v případě

                 nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla stavebník.

Složky integrovaného záchranného systému

Koordinovaný postup složek integrovaného záchranného systému při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací při povodni se řídí zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Složky integrovaného záchranného systému (IZS) se dělí na základní a ostatní.

Základními složkami IZS jsou :

- Hasičský záchranný sbor ČR

- jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany          

- zdravotnická záchranná služba

- Policie České republiky

Ostatními složkami IZS jsou :

- vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil

- ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory

- ostatní záchranné sbory

- orgány ochrany veřejného zdraví

- zařízení civilní obrany

- havarijní, pohotovostní, odborné a jiné organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah  v místě mimořádné události. Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. Složky IZS jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.       

Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných likvidačních prací se použije krizová komunikace, krizovou komunikací se rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávními orgány a mezi složkami integrovaného záchranného systému  za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí.

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska IZS, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje. Starosta obce s rozšířenou působností  vyžaduje pomoc podle poplachového plánu IZS (plánovaná pomoc na vyžádání). Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.

Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo MV mohou být pro potřebu složek IZS při provádění záchranných a likvidačních prací využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ŘC podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a zákona č. 241/200 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

Armáda      

Použití  armády  k  záchranným  pracím  je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní  samosprávy, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemohou zajistit záchranné  práce vlastními silami.

Použitím armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejmani krajů a starostové obcí v jejichž obvodu došlo k pohromě, u  náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení.

Hrozí-li nebezpečí  z prodlení,  mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odst. 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární  ochrany u velitele  vojenského útvaru  nebo náčelníka vojenského zařízení,  které jsou  nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení  prostřednictvím svých nadřízených informují  neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.

Je-li  ohrožena  podstatná  část  území České republiky, rozhoduje o  použití armády k záchranným  pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra.

6. Stupně povodňové aktivity  

Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí mírou povodňové  nebezpečí, která se vyjadřuje třemi stupni

1. stupeň povodňové aktivity - bdělost

2. stupeň povodňové aktivity - pohotovost

3. stupeň povodňové aktivity – ohrožení

1.      stupeň - bdělost

Nastává  při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému   zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na  vodních dílech  nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska  bezpečnosti  díla  nebo  při  zjištění  mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní   povodně.

Za stav bdělosti se pokládá zejména :

- dosažení určitého stavu na vybraných vodočtech

- náhlé tání podle meteorologické předpovědi

- srážky větší intenzity

- souvislé zámrzy toku

- nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci TBD

- provozní situace na vodním díle, které mohou k mimořádnému vypouštění nebo neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající 1.stupni povodňové aktivity

2. stupeň - pohotovost :

Druhý  stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí  přirozené povodně přerůstá v povodeň;  vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,

Za stav pohotovosti se považuje zejména :

- dosažení určitého stavu  na vybraných vodočtech

- přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta, které může způsobit škody

- přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém se voda již z koryt vylévá a může způsobit škody

- přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, popř. tvoření ledových bariér

- pokračuje nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci TBD

- mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající 2.stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu

3. stupeň - ohrožení :

Vyhlašuje se při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení  životů  a  majetku v zaplavovaném území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Za 3. stupeň se považuje zejména :

- dosažení určitého stavu na vybraných vodočtech

- bezprostřední nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území

- vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení TBD při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny

- mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající 3.stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení  nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování druhého a třetího stupně povodňové aktivity jsou  obsažené v povodňových plánech.

Vyhlašování stupňů povodňové aktivity probíhá buď od obecních či městských úřadů k vyšším orgánům ( na základě hlásné služby), nebo opačně ( na základě výstrahy či varování předpovědní služby z centra, např. při předpovědi náhlého tání, chodu ledu, intenzivních srážek na základě rozboru synoptické situace, pozorování hydrometeorologického radaru a pod.).    

V prvním případě obecní či městský úřad, který stupeň vyhlásil pro svůj územní obvod, to ohlásí obecnímu úřadu s rozšířenou působností a ten podle situace vyhlásí povodňovou aktivitu pro další obce územního obvodu nebo pro celý územní obvod. Obecní úřad s rozšířenou působností ohlásí vznik povodňové situace povodňové komisi uceleného povodí, která vykonává koordinační činnost v rámci uceleného povodí, nebo ústřední povodňové komisi, pokud jsou ohrožena rozsáhlá území.

 V druhém případě nadřízený povodňový orgán upozorní na nebezpečí povodně podřízené povodňové orgány ( vznik I. stupně povodňové aktivity ) nebo pro ohrožené územní obvody přímo vyhlásí stav pohotovosti nebo ohrožení.

7. Povodňové prohlídky      

Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání nebo letních přívalových dešťů. Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavových územích k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

8.  Dokumentace a vyhodnocení povodně

    Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených  opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména slouží

- záznamy v povodňové knize,

- průběžné záznam vodních stavů a průtoků a orientačních hodnot rychlostí,

- průběžný záznam údajů  o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně,

- označování nejvýše dosažené hladiny vody,

- zaměřování a zakreslování záplavy,

- monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění,

- fotografické snímky a filmové záznamy,

- účelový terénní průzkum a šetřením.

Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností    a účastníci ochrany před povodněmi, jimž to ukládá zákon, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do 1 měsíce po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do 6 měsíců po ukončení povodně. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav. Zprávu o povodni předává  povodňový orgán k využití povodňovému orgánu vyššího stupně.

9. Povodňové knihy 

Do povodňové knihy se zapisuje :

- doslovné znění přijatých zpráv, s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí (např. záznam telefonátu),

- doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů a způsobu a doby odeslání,

- obsah příkazu,

- popis provedených opatření,

- výsledky povodňových prohlídek

Zápisy do povodňové knihy provádějí jen osoby tím pověřené, jsou povinny každý zápis podepsat.

III. Organizační část

1. Povodňová komise města Janovice nad Úhlavou

Povodňovou komisi města zřizuje starosta města Janovice nad Uhlavou a je jejím předsedou. Další členy jmenuje  ze zaměstnanců  nebo zástupců  orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření .

Povodňová komise  města se schází k projednávání potřebných opatření podle povodňové situace na  svém území. V období mimo povodní se může povodňová komise města scházet k projednávání organizačních a jiných otázek k zabezpečení ochrany

povodněmi. 

Povodňová komise města si může podle potřeby přizvat k jednání pracovníky dalších orgánů státní správy, samosprávy a odborných organizací, kteří nejsou členy povodňové komise.

Závěry z jednání povodňové komise města jsou přijímány zápisem z jednání, které  vyhotovuje pověřený člen komise a jejich plnění zabezpečují pověření  pracovníci komise. Zápis musí v úvodu obsahovat datum, čas, místo konání a jména zúčastněných členů povodňové komise města a přizvaných hostů.

Povodňová komise zřizuje povodňové hlídky k zajištění prevence.

Složení povodňové komise města

Mgr.Michal Linhart, starosta, předseda komise

- adresa : Náměstí 59, 340 21 Janovice nad Úhlavou

- telefon : 725042555 nebo 724180248, 376392718

MVDr. Ladislav Vyskočil, místostarosta, místopředseda komise

- adresa : Spůle 17, 340 21 Janovice nad Úhlavou

- telefon : 606 602 264, 376 392 198

Bc.Jiří Šulc, tajemník MěÚ, člen komise

- adresa : U Radnice 792, 340 22 Nýrsko

- telefon : 725046578, 376572249

Petr Nový, starosta SDH, člen komise

- adresa : Klenovská 312, Janovice nad Úhlavou

- telefon : 604442064

V případě nutnosti budou předsedou komise povolány další osoby z řad zaměstnanců MěÚ a členů zastupitelstva města k zajištění činností řízených povodňovou komisí.

Kontakt na tyto osoby je uveden v příloze číslo 1 povodňového plánu.

Pracoviště povodňové komise města Janovice nad Úhlavou

Městský úřad

Harantova 132

Janovice nad Úhlavou

340 21

1. patro - kancelář starosty – číslo dveří 7

telefon : 376392295

fax : 376982394

e-mail : mesto@janovice.cz

informační webové stránky města : www.janovice.cz

2. Průběh činnosti při povodni

I. stupeň povodňové aktivity

- předseda povodňové komise informuje, příp. dle vývoje situace svolává povodňovou komisi

- povodňová komise jmenuje složení povodňových hlídek a stanovuje harmonogram kontrol jednotlivých ohrožených míst

- zajistí přístup k potřebnému materiálu

- zajistí kontakt pro získávání informací  -  Povodí Vltavy s.p. - dispečink

                                                                   VD Nýrsko

                                                                   Povodňová komise města Klatov

                                                                   HZS

- sledování vodočtu – minimálně 1 x za 6 hodin

II. stupeň povodňové aktivity

- předseda povodňové komise svolává (pokud již není svolána) povodňovou komisi  

- občané jsou informováni způsobem v místě obvyklým o situaci

- sledování vodočtu minimálně 1 x za 2 hodiny

III.stupeň povodňové aktivity

- povodňová komise řídí zabezpečovací a záchranné práce

- pravidelně informuje občany o všech nastalých skutečnostech

- sledování vodočtu – minimálně 1 x za hodinu

Konkrétní úkoly pro členy povodňové komise jsou dle situace přidělovány při prvním svolání komise.

Povodňová komise se vždy řídí příslušnými pokyny povodňové komise města Klatovy.

Pro vyhlášení na území města Janovice nad Úhlavou rozhodný stav vodočtu na řece Úhlavě pod mostem u sokolovny nebo podle vyhlášení nadřízených orgánů.

Uvedené stupně jsou stanoveny usnesením KÚ OŽP ze dne 30.12.2003.

3. Varování občanů

Informace jsou občanům předávány těmito způsoby :

- místní rozhlas

- zasílání SMS a e-mailových zpráv podle databáze občanů

- informace na www.janovice.cz  

- občané v ohrožených místech jsou informováni telefonicky nebo osobně členy povodňové komise dle situace

4. Ohrožená místa a prostory pro evakuaci

Ohrožená místa, objekty a díla jsou součástí přílohy číslo 2 povodňového plánu. Součástí přílohy je i místo pro evakuaci pro jednotlivé obyvatele.

Prostory pro evakuaci jsou –

- jednací sál MěÚ – 1.patro hlavní budovy Městského úřadu

- víceúčelová hala MěÚ – v objekt u Městského úřadu za hlavní budovou

- objekt Mateřské školy v Klenovské  ulici

Ohrožené oblasti jsou graficky znázorněny v příloze číslo 3.

5. Materiál pro záchranné práce

Potřebný materiál je soustředěn ve skladech Městského úřadu v Janovicích nad Úhlavou.

Další potřebný materiál je zajišťován prostřednictvím HZS, příp. dalších složek.

6. Dopravní prostředky a mechanizmy     

Používají se veškeré dopravní prostředky a zařízení, které jsou v evidenci Městského úřadu.

7. Náhradní zdroj vody

Náhradním zdrojem vody jsou cisterny s pitnou vodou, které zajistí Městský úřad u firmy Vodospol s.r.o.Klatovy.

Telefon : 376310060 nebo 602117732.

8. Správci sítí

IV. Projednání a schválení

Povodňový plán projednalo zastupitelstvo města na svém jednání dne 18.1.2007 a schválilo usnesením č. 09/2007.

V. Přílohy

Příloha č.1 – seznam zaměstnanců MěÚ a členů zastupitelstva města a organizací

Příloha č.2 – seznam ohrožených míst 

Příloha č.3 – katastrální mapa

V Janovicích nad Úhlavou dne 18.1.2007

Mgr.Michal Linhart, starosta města